"Po stopách Berzeviczich" júl 2005

9. října 2010 v 14:38 | CORi
Pátrání Po stopách Berzeviczi
           dopadlo na podrtženou jedničku         

Před několika dny se do svých domovů vrátili účastníci mezinárodního projektu Po stopách Berzeviczi, který se zrodil v hlavě prostějovského nadšence a slovenského rodáka Jaroslava Koribského. Ten spolu se slovenskými kolegy zorganizoval akci pro mladé lidi z několika zemí Evropy, které spojovala jedna věc. Pocházejí z obce, kterou založil rod Berzeviczi, jenž v minulosti putoval po celé východní Evropě. "Splnil se mi dětský sen. Už jako kluka mě zajímala odpověď na otázku, kdo tady odpočívá, proč jsou tyto náhrobní kameny tak zchátralé, proč se o ně nikdo nestará? Působily záhadnou atmosférou. Vedly se kolem jejich původu různé historky. O to víc mě motivovalo se tam vrátit po několika desítkách let, co jsem z rodného domova odešel za sportem tady na Moravu. Při mých cestách jsem už dříve potkal vesnice se stejným názvem jako ta naše Brezovica. Proč zrovna Brezovica, proč daleko v zahraničí, a co mají společné s tím jménem Berzeviczi, co odpočívá tam u nás? Oslovil jsem nejprve starosty obcí ve Slovinsku, Chorvatsku, na Oravě a pochopitelně i té mé rodné. Ukrajinská se neozvala, tak jsme šáhli po jejím sousedovi, a to Užhorodu. Protože projekt musí být vyváženy, tak jsme pozvali studenty z Moskvy. Navíc naším koordinátorem v Moskvě se stál můj jmenovec, jenom s mladším rokem narození. Náhoda. Žije tam, studoval tam a udržuje dobrý vztahy se studenty," vzpomíná za začátky projektu,který zaštítilo OZ ANBEJA z Košic. Jaorslav Koribský, kterého trošku mrzelo, že zatím nenašel žádnou souvislost mezi Berzeviczim a Prostějovem, abych do akce zapojil více mladých lidi z Prostějova.
Já z Brezovice, ty z Brezovice, a to se neznáme? Ne, ne, ale poznáme, takto vypadalo první setkání lidí spojeným jednou rodinou. "Doma v Brezovici jsem vyzvedl pamětníka pana Guzu, který se nám stane doprovodem na našich cestách po historii Berzeviczich v obci Brezovica. Naše cesta vede na první místo, kde kdysi stal hrad Brezovica. Dnes tady odpočívají naši příbuzní. Poté jsme vyrazili do Tater, do Tatranské Polianky. Toto místo jsme vybrali záměrně pro naše hosty. Ukázali jsme jim sanatorium, kde se léčil Jiří Wolker a ukázali naši vysazenou alej Jiřího Wolkera. Odtud jsme podnikali naše další kroky po stopách Berzeviczich. Proč právě tady a co měl tento rod společné s Tatrami? Hodně. Kolem roku 1207-9 se tady usadil jejich první rod. V úterý dopoledne jsme

CORi

navštívili Kežmarské lyceum. Právem jsou hrdí na sbírky, které archivují. Víc než 160 tis. svazku jsou klenotem přísně střeženým kamerami. V dalších dnech bylo na programu seznámení ostatních účastníků se svými obcemi, především Slovinci měli své vystoupení skvěle připravená, až jsme se nestačili divit. Prožili jsme prostě na Slovensku několik nezapomenutelných dní, za které musím všem účastníkům poděkovat. Našli jsme tolik nových kamarádů s podobnými zájmy, že nemůžeme jinak, než vzpomínat v dobrém a plánovat další akce," pochvaloval si Koribský. Ten má v hlavě pro příští rok druhý ročník setkání Brezovičanů, a to v zajímavém duchu. "Rád bych uspořádal velký fotbalový turnaj zástupců těchto obcí. Nejvíce by se mi líbilo tatranské tréninkové středisko, které si tam buduje slavná Chelsea. Kdyby navíc i oni vyslali své reprezentanty, třeba dorostence, bylo by to fantastické," věří v úspěšné pokračování započaté tradice Jaroslav Koribský.
-rek-

Foto: Prostějovského rodáka Jiřího Wolkera si v Tatranské Poliance stále váží. Důkazem je jeho socha i alej nesoucí jméno slavného pacienta

Erb Lomnica
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama